K článku Evropský parlament se vyslovil pro vstup Česka do EU.

Nepřehlédněte! Velmi důležité


9. 4. 2003, 14:55 – ŠTRASBURK

Helena Landovská


Přijetí Česka podpořilo 489 z 565 hlasujících poslanců. Proti bylo 39 a 37 se zdrželo hlasování. Ostatních devět kandidátů se těšilo větší přízni. Dostali všichni víc než 500 kladných hlasů. Přijetí Slovenska schválilo například 521 poslanců, proti bylo 21 a 25 se zdrželo, Maďarsko dostalo 522 hlasů, Polsko 509, Kypr 507.

Vadily dekrety


Nešlo o žádné překvapení. Už po hlasování v zahraničním výboru 19. března se nečekalo, že by některý z kandidátů neprošel. Vstup Česka do Unie tehdy z 57 členů nepodpořil jen šéf landsmanšaftu Bernd Posselt a řecký levicový poslanec Efstratios Korakas, který je ale proti veškerému rozšíření na východ.

Poslanci, kteří se při včerejším hlasování v plénu vyslovili proti České republice, byli podle očekávání především z bavorské CSU. Jejich desetičlenná skupina to avízovala už v úterý v prohlášení kritizujících Prahu za to, že nechce zrušit tzv. Benešovy dekrety a tzv. amnestijní zákon z roku 1946.“ Tolik výňatek z uvedeného článku.

Poznámka ČNL:


Z uvedeného vyplývá, že poslanci EU, kteří hlasovali proti přijetí ČR do EU, činili tak údajně převážně z důvodu, že ČR nechce zrušit dekrety prezidenta republiky.

Těmto poslancům, zejména z CSU, vadili dekrety prezidenta republiky, přestože EU zadala vypracování právního stanoviska o jejich slučitelnosti s právem EU. Přední právníci přišli k závěru, že dekrety jsou slučitelné s právem EU, a právě proto zdrcující většina poslanců EU hlasovalo pro přijetí ČR do EU.


Pakliže tehdy byly dekrety prezidenta souladné s právem EU, jak je možné, že léta se do nich strefují opět především poslanci EU za CSU, landsmani a podobní? Na dekretech se od té doby nic nezměnilo. Proč tuto otázku sudeti znovu a znovu otevírají? Ano, jistě i oni ví, že nejde jen a jen o majetek. „Odsoudit nebo odmítnout dekrety by znamenalo postavit se na stanovisko legality a legitimity nacistického a protektorátního řádu, který byl dekrety prohlášen za nicotný a uznat, že odpor proti Německu byl nelegální a trestný“, říká pan profesor V. Pavlíček.


A o to tedy sudeti a jejich přátelé usilují! U nás jsou s nimi v jedné řadě „přátelé sudetoněmecké věci“, kteří tvoří proněmeckou pátou kolonu v republice. O co jde? O obhájení současného stavu, založeného dekrety prezidenta republiky, nebo o návrat nacistického a protektorátního řádu, který považuje odpor proti Německu za nelegální a trestný!


Jak je vidět, už nemáme, kam ustoupit. Pokud nyní uděláme další krok dozadu, ztrácíme poslední zbytky své svrchovanosti a státnosti. Pokus o zrušení dekretů prezidenta republiky je proto pro nás nepřekročitelnou červenou čárou.

Dr. O. Tuleškov